Je mi velkou ctí, byla jsem Diankou požádána, zda bych Vám dnes neukázala své projekty z Velikonočního kitu. Musím se přiznat, že jsem byla na výzvědách už začátkem března, zda nějaký bude, pak přišel a já najednou neměla, kdy tvořit a tak jsem nákup odkládala. Ale když jsem onemocněla, asi ta horečka, rozhodla jsem, že ho musím mít. Tak začalo naše domlouvání o předání a já využila toho, že je přítel v Praze autem. Byl doma hned druhý den, protože jsem to trošku bojkotovala. Nemohla jsem se dočkat, až se mi udělá trošku lépe a já střihnu.
Nemoc byla silnější než já, ale dočkala jsem se. Na výsledek se můžete podívat na následujících fotkách. Toto je, myslím, třetí kit, který jsem si objednala, a vždy mě překvapí, kolik přání jsem z něj schopná vytvořit. Tentokrát je to číslo sedm. Sice jsem si musela pár detailů přidat z vlastních zásob, ale to jen z důvodu, abych využila všechen materiál.
První přáníčko je věrná kopie přání, která pro vás nalepila Míša do její paletkové challenge. Když jsem ho uviděla, musela jsem ho mít. V první chvíli jsem se zalekla, že nebudu mít doma správné barvy inkoustů na obarvení nápisu Veselé Velikonoce a kuřátek, ale zásoby předčily mé očekávání a já našla jak tyrkysovou, tak plně žlutou.
U druhého přání jsem si výsek vajíčka také obarvila inkousty a pokoušela se o ombré efekt. Ten se však víc povedl u nápisu. Opět jsem využila žlutého lýka, i když jsem se ho zprvu bála a nevěděla, jak nalepit. Glossy zvládne všechno.
Třetí je mé nejoblíbenější, v důsledku nevím proč. Možná to bude „malovaným“ vajíčkem nebo trhaným papírem. Schválně posuďte samy, které ze sedmi se vám bude líbit nejvíc.
U čtvrtého už jsem malinko zhřešila. Krajku mám doma z Tigeru a nemohla jsem si odpustit nepřidělat zajíčkovi prdelku. Tečky v rozích jsou také ze zásob, ale ty jsou z místní skvělé zahrádky.
Páté přání je skvělou ukázkou, jak to dopadne, když při řezání papíru přemýšlíte nad filmem, který vám běží v pozadí a ne nad tím, co máte pod rukama. Zde platí dvojnásob, u mě tak pětinásob, dvakrát měř a jednou řež. Ale co, přece se to nevyhodí. Naštěstí jsem je uřízla tak blbě, až to bylo dobře. To „špinění“ jsem možná i na můj vkus trošku přehnala.
Na předposledním přání už jsem vytáhla své zásoby kytiček a provázek, aby nebylo přání úplně chudé. Už jde malinko vidět, že jedu z posledního tažení.
A na poslední jsem si schovávala zbytek kitu, jen ty kytičky jsou opět ze zásob.
Původně mi zbylo pár proužků, ale dneska ráno jsem z nich udělala vlaječky do vnitřku přání. Tudíž jsem ho opravdu spotřebovala do posledního proužku papíru. A co vy? Stihly jste nalepit? Nezapomeňte se pochlubit, a když se trefíte do paletky,ještě můžete vyhrát.
Loučím se s Vámi, přeji Vám krásné Velikonoce, klukům bohatou pomlázku a holkám nebolavou zadnici.
Mějte se krásně Ája!
